Henrik raději odešel , věděl, že nemá cenu se hádat . Isak
nedostal jediný prostor se bránit. Najednou mu jeho práce přišla tak zbytečná .
Nevěděl jak pomoci , nemohl si dovolit
více naléhat na ředitelku , je tu krátce a mohl by dostat výpověď. Usedl tedy
na své obvyklé místo, tedy za pracovní stůl , a rozhodl se pro další kávu ,
kofein mu udělá dobře , skutečně se necítil moc dobře , byl unavený
a nervózní , i když přesně nevěděl proč . Doufal , že dnes žádné problémy
nenastanou . V klidu pil kávu, když
zaslechl zaklepání … „ ale ne , povzdechl si “
„ Dále “
Dovnitř vešla blondýna menší postavy, štíhlá, oděná
v černém. Pohlédl na ní a byl trochu zaražen.
„ Vy tu nepochybně nestudujete
“ „ Ne, zdravím … vlastně jsem rodič jednoho ze studentů “ „ Budu hádat,
Isakova matka? “ „ Ano, mám trochu obavy, včera přišel domů s monoklem,
někdo ho praštil a říkal, že ho poslali za vámi, má potíže ? “ „ Žádné následky mít nebude, důtku ani sníženou
známku z chování nečekejte, mluvil jsem s ním, byl vyprovokován “ „
To se mi ulevilo, již má těch problémů dost, je trochu náladový, ale rozhodně
není nevychovaný a agresivní “ „ To já vím, na jeho místě bych se nejspíše také
ohnal pěstí, kdyby mi někdo nadával a vyhrožoval “ „ Nadával a vyhrožoval? “„
Ano kluci z vyššího ročníku, jeden mu dost ošklivě nadával a přidal i vyhrůžku,
ale jsem si jist, že Isakova pěst na nose mu ukázala, s kým není radno si
začínat “ – usmíval se. Usmála se též a již s klidnějším pocitem odcházela
domů, měla pocit, že toho muže již někde viděla , jen si nemohla vzpomenou kde
to bylo. Působil na ní příjemným dojmem
a vlastně se nedivila svému synovi když říkal , že je fajn…
Henrik se necítil dobře ,
nevyspalý a zesláblý … když kráčel do Jídelny měl pocit, že omdlí
..vystál frontu poručil si zelený čaj s broskví a mátou, zachutnal mu ,
k obědu pečenou zeleninu, nic
jiného vegetariánského dnes nenabízeli. Nebyl vegetarián , rád jedl ryby …
ostatní maso , ale striktně odmítal .
Posadil se ke stolu u okna , měl
rád světlo . Přemýšlel , v jídle se vidličkou jen trochu porýpal , ale mnoho toho
nesnědl . Pil čaj a rozhlížel se po okolí , když byl
téměř rozhodnutý , že se zvedne a odejde , vešel do dveří mladík s havraními vlasy a to jeho rozhodnutí
změnilo . Když se na něj chlapec podíval… nahlas by to nepřiznal , ale srdce mu
v hrudi poskočilo , rukou mu pokynul , aby si přisedl , chlapec vypadal
zaskočeně , ale neodmítl . „ Rád tě vidím Isaku , jak se daří ? “ „ Vlastně
dobře Henriku “ „ Dnes za mnou byla tvá máma , dělala si starosti … kvůli … -
sáhl si k oku , aby chlapec
pochopil a usmál se .“ „ No ano , ona je poměrně starostlivá… někdy až moc “ „
Jo takové většinou matky bývají , což je
dobře , záleží jí na tobě “ „ já
vím “ „ Co ti kluci , dali ti už pokoj ? “
„Víceméně , občas za zády něco slyším , ale už se
nepřibližují “ „ To rád slyším , ale kdyby se cokoli dělo , přijď za mnou“ „ Příjdu rád , tedy ne , že bych měl rád
nějaký problém… já jen ehmmm “
„ Vždycky tě rád uvidím, ať máš problém či ne, můžeš přijít
i jen tak “ poradce se usmál a Isak mu usměv oplatil. Cítil se s tímto mužem dobře, byl milý,
ale ne vlezlý, zajímal se a dával mu prostor pro vyjádření, muž naproti němu
byl jednoduše upřímný a nepředstíral. Moc se mu líbil, i fyzicky byl přitažlivý. „
Isaku všiml jsem si, že nemáš mnoho přátel zde ve škole, mýlím se? “ „ To nemám,
ale vlastně o to ani moc nestojím, spolužáci mi moc nerozumí a já jim vlastně
také ne, na druhou stranu stejně tak bych se mohl zeptat já Henriku ani vy se
tu s ostatními moc nebavíte, vždy vás vidím o samotě “ Henrik se rozesmál „
Výborně to jsem si naběhl, no ani já tu nemám přátele, ale jsem tu nový a
vlastně se spíše tak rozhlížím, zdá se však, že jednoho přítele jsem si našel
hmm ? “ Nadzvedl obočí v tázavém gestu a čekal jak mladík zareaguje. Ten zčervenal, poradci to přišlo roztomilé,
ale nic neřekl. „ Ano, to našel ….“
Henrik byl nesvůj,
bylo mu zle, cítil se velice unaven a musel si jít lehnout. Zároveň nemohl přestat myslet na Isaka…
Ani Isak nemohl přestat myslet na Henrika, nevěděl, zda je
to tím, že ten muž o něj projevil zájem a chtěl se ho zastat, nebo zda je to tím,
že si mohl konečně s někým promluvit a
nebo se prostě zamiloval?? Nemohl spát, šel tedy do kuchyně,
uvařit si kávu. U stolu seděla jeho máti a zřejmě také nemohla spát . „ Děje se něco ?? “ optal se jí zvědavě „ ani ne , jen jsem zamyšlená , když jsem
dnes byla za tím poradcem tak mi připadal hrozně povědomý, už jsem ho určitě
někde viděla . “
„ Aha, nevím …kde předtím pracoval, možná jsi ho jen viděla
někde ve městě „ „ možné to je, a proč jsi vzhůru ty? Nemáš náhodou zítra školu,
měl by ses vyspat “ „ to mám a docela se tam těším, nemohu spát, jsem trochu nervózní
..zítra píšeme test “ doufal , že jeho výmluva bude stačit .
„ Těšíš? Nepřeslechla jsem se náhodou “ „ Ne mami, těším se,
brzy budou vánoce a já mám dobrou náladu “. Vypil kávu a šel si lehnout, byl
již unaven, usínal se zvláštním pocitem a mravenčením v břiše.
Žádné komentáře:
Okomentovat