Existenční krize

Postoupil jsem z výběrového řízení k pohovoru , na který jdu v pondělí . Doufám , že vše vyjde dobře a budu přijatý . Je to vcelku nenáročná práce , hlavně papírování .... což je dobře .

V posledních měsících nemohu moc spát .... proč ?

cítím , že mám existenční krizí ....nedávno jsem zde publikoval článek s názvem " první kroky k lepší budoucnosti " a dnes cítím ... k jaké budoucnosti ? a k lepší ? to určitě...ironicky pronáším

Nevím co se životem , nevím co dělat ... kam se ubírat ....měl jsem cíl , který mě hnal celé roky a ted ....

Nevěřím , že kdy budu štastný, celé dny přemýšlím ...

Chtěl jsem být pedagog a cítím , že bych byl opravdu dobrý , jen kdybych dostal šanci ...

Lidé si stěžují , že my mladí nechceme pracovat , ale ano chceme .... ( už jsem vystřídal opravdu spoustu prací, které mě nenaplnovali ) , tvrdí práce je dost .. ano je , ale omlouvám se , že jsem nestudoval na vysoké proto , abych otročil od rána do večera v práci , kterou dělají i lidé bez žádného vzdělání. Rád bych měl opravdu dobré zaměstnání , které jsem si přál ...... jak mám získat učitelské místo když tam sedí lidé , kteří nemají žádnou kvalifikaci, ale protože učí dvacet let tak tam budou dál ....mrzí mě to ...

Cítím se naprosto zbytečný , nic neznamenám .....kdyby mě přítel neustále nepovzbuzoval a neměl jsem Roxen , tak bych....ale co povídám ... zase jsem to zkazil , ublížil si ... znovu ....nevydržel jsem ....

Ale budu se snažit vydržet , zítra jedeme s Harrym na výlet a určitě mi to zlepší náladu ....mám radost ze sněhu , přál jsem si jej a je tu ....

" Děkuji za rady k minulému článku , vyhledal jsem bezplatnou právní pomoc a vypadá to velmi dobře "

Některé dny jsou horší než jiné.....

Některé dny jsou horší než jiné .... 

od 1.prosince nastupuji do pracovního procesu , ano kývl jsem na nabídku práce v jedné nejmenované společnosti , jsem z toho trochu nervozní , ale po zaškolení se snad vše uklidní a vypadá to na práci v poklidu, bez nějakého většího stresu s volnou pracovní dobou , bude záležet na mě v jakém časovém rozpětí vykonám za den co mám . Splnuje to mé požadavky na jednosměnný provoz a volné víkendy . V případě , že mi práce nebude vyhovovat během zkušební doby najdu něco jiného a odejdu . Mám obavy z těch horších dnů , co když to neustojím ? Budu mít deprese a nebudu schopný do práce jít ?  Budu náladový  a  podrážděný ..... Nebo do práce půjdu  a skončím pořezaný na toaletě, to už tady bylo mnohokrát. DLOUHOU bohu jsem si nic neudělal i když na to často myslím .Většinu času se snažím být usměvavý a milý a daří se mi to , ale jednou za čas .... podle mého přítele mám sklony k bipolární poruše s tím , ale nesouhlasím . Chce mě vzít k odborníkovi , nevím zda je to dobrý nápad , ale chápu že se o mě bojí .

Během posledního roku jsem se změnil k nepoznání , ano dal jsem vale vegetariánství a jím masa co se do mě vejde, zamiloval jsem si kombinaci s brusinkami a přibral jsem díky tomu , což mé tehdejší podváze jen prospělo jak všichni říkají . Chtěl bych žít ve Švédsku , moc se mi líbí Uppsala, ale i jiná města , vím že tento sen je asi nesplnitelný , mít červený domek s bílými okenicemi a  bíle orámovanými okny, zahradu za domem na které bych seděl s kávou a kanelbullarem. 

Ale snít je moc hezké . I když bych neměl domek ve švédsku chci jej mít alespon v této hrozné zemi.

Před nedávnem jsem měl narozeniny a došlo mi , že ted to teprve vše začíná , konec každodenního chození na univerzitu , konec setkávání se spolužáky ... je na čase žít jinak . Matka se nemůže dočkat až se mě zbaví , nebude to dlouho trvat , někdy mě mrzí ,že mě vůbec nezná , nic o mě neví ... třeba jí to vše dojde až se odstěhuji a dojde jí , že jsem dělal vše co se dalo ... uklízel , vařil , staral se o vše a prospíval na univerzitě , získal titul ...a snažil se , aby mě měli lidi rádi i ona ...

 

 

Všechny tyto dárky jsou od mého nejlepšího přítele Victora

 

 

dárek od přítele

 

První kroky k lepší budoucnosti.....

Za týden mě čeká promoce ,poměrně se těším ..... naposledy uvidím některé spolužáky , některé možná i poté , ale kdo ví ....babička se moc těší a dokonce pro mě má překvapení , je dobře že jí mám , je moc hodná a mě těší , že je na mě pyšná , na rozdíl od mé matky . Byl jsem na několika pohovorech a poslal spousty životopisů, ale bohužel .... i když asi je 14. dní krátký čas na sehnání dobré práce . Myslím , nebo spíše doufám, že budu jednou opravdu dobrý učitel, děti mě mají v lásce ( podle mého přítele , hlavně proto že mám prý příjemný hlas) , mám spoustu nápadů na kreativní činnosti a těším se do praxe , ovšem mám trochu i obavy , ale spíše se těším ...

Těším se až se odstěhuji a budeme s přítelem více spolu , budeme spolu usínat a probouzet se, budeme chodit do kina a sledovat doma filmy , bavit se .. užívat si ....

pokud to bude možné , půjde se mnou i má nejlepší kamarádka Roxen a pokud nej , tak si jí budu brát alespon na volné dny....

Všichni se tady vznášíme , budeš se taky vznášet ...

TO - V sobotu 9.září jsme se vydali do Plzenského kina , jako velký fanoušek Kinga jsem se velmi těšil , původní verze s Timem Currym se mi líbila , kniha též , byl jsem ale natěšený na remake , podle trailerů to vypadalo velkolepě a také ano , nezklamalo TO , ani náhodou , je to nejlepší horor , který jsem za poslední roky viděl , ne-li vůbec ... ( I když na mém stupínku je ještě At vejde ten pravý - Sverige ). Nadšení mě drží stále , napětí a scény kde jsem se lekal a byl rád , že jsem si nekoupil popcorn , protože by byl všude .

Nadechl mě samozřejmě i Bill Skarsgård , ohromný výkon , stále jsem si říkal kde já jsem ho už viděl a pak mi to došlo , to je Simon z filmu Simonův vesmír a přišlo mi to velmi komické - mimochodem na film Simonův vesmír se podívejte , moc pěkný film.

Po filmu jsme zašli na jídlo a sehnat mi oblečení na promoci , byl to skvělý den , na který budu vzpomínat ještě velmi velmi dlouho .

pokud jste TO ještě neviděli tak hurray do kina , jistě neprohloupíte , je to zážitek .

Hurray

Vysoká škola zakončena , je to zvláštní pocit .... najednou ... si člověk každý den klade otázku

" a co ted ? " , státnice i obhajoba dopadly nad mé očekávání a je skvělý pocit být najednou bakalář , chtěl bych pokračovat za rok dál na dálkovém studiu a dodělat si magisterský titul , uvidíme ...jak se budu za rok cítit . Shánění práce je ovšem problematické , nemám praxi v oboru , jsem pro ně mladý atd . Doufám , že v nejbližší době seženu něco přijatelného , rád bych si udělal ještě kurz,

poptávka po učitelích výtvarné výchovy ted bohužel není , ale doufám , že se to změní .

V říjnu mám promoci , moje babička se na to moc těší , což je dobře , je hezké , že je na mě pyšná .

Ted řeším opět spoustu věcí , to si ty starosti nemohou vzít dovolenou ? Syn mé matky, tedy ten , kterému jsem dříve říkal bratr , dělá opět problémy, například po něm asi bude vyhlášeno pátrání , odjel a nevrátil se , nikdo neví kde přesně je . Nejspíše se máma vzdá jeho opatrovnoctví , je to s ním jen horší , chová se příšerně , vyhrožuje .....

Naštěstí se brzy odstěhuji a budu mít klid , už se moc těším !

 

 

státnice za mnou.... s úspěchem :-)

STÁTNICE  mám úspěšně za sebou s výsledkem velmi dobře - tedy za dva.Byl jsem ten den velmi nervozní , ale zvládl jsem vše , je to skvělý pocit. Ulevilo se mi , měl jsem štestí na otázky,
za týden jdu na poslední krok a tím je obhájení bakalářské práce , to bych ovšem měl zvládnout v pořádku . Ted po dlouhých týdnech vyčerpávajícího učení odpočívám .

 

Jsem sám ....

Ano po téměř pěti letech přišel zlom , a já jsem sám ....
Dnes jsem byl napaden na autobusové zastávce , ano všude bylo spoustu lidí , nikdo nezasáhl ...což mě nepřekvapuje v této zemi . Odnesla to trochu má čelist , krk a odřený nos. Především to odnesly mé drahé brýle , naštěstí neponičená skla a v optice byl mladý kluk , který mi je opravil , zázrak , myslel jsem , že to nepůjde . Ještě , že jsou kovové .  A pro mě to byla ona pomyslná poslední kapka a pohár přetekl . Rozhodl jsem se , že se v životě chci posunout někam dál  , chci si plnit sny a chci ve svém životě někoho kdo pro mě bude jako Severus . Lhal bych kdybych tvrdil, že jsem v pořádku , nejsem , jsem otřesený a bojím se vycházet z domu , ale jak říká máma , nemůžu se schovávat , zítra  budu doprovoden na zastávku a do školy pojedu , až se vrátím vyzvedne mě ve Varech . Půjdu bydlet na nějaký čas k babičce než se z toho dostanu. Musel jsem se dnes nadopovat a jít spát . Je ze mě troska ...vážně super .....ale zvládnu to .