******** o dva týdny později
Henrik nebyl příliš
nadšen , když mu bylo oznámeno, že bude jedním z těch, kteří dělají
dozor na vánočním večírku. Původně plánoval ukázat se tam tak na hodinu a poté
se nenápadně vypařit. Takhle bude muset zůstat a ještě dávat pozor na studenty.
Doufal, že se alespoň nevyskytnou žádné potíže, studenti se nebudou opíjet a
vše proběhne v klidu. Zajímalo jej, zda se na večírku ukáže Isak, nejspíše
ne, pochybuje, že by ten chlapec chtěl celý večer strávit zrovna ve školní tělocvičně.
Musí zajít do tělocvičny, pomoci děvčatům s výzdobou. Nesl krabici ozdob, řetězů a různých světýlek
když kolem prošla skupinka dívek, která se podezřele uculovala. „ Zdravím slečny,
jak se daří ? přišel jsem vám trochu
vypomoct . “ „ Henriku , zdravím,
netušila jsem, že přijdeš “ ozvalo se po jeho pravé straně a mířila k němu
vyučující cizích jazyků “ „ no ano, vlastně jsem byl pověřen dělat tu zítra
večer dozor a řekl jsem si, že zajdu omrknout terén “ „ Tak to jsme dva, také
tu budu dělat dozor, jsem ráda, že zrovna s tebou, mohla by být legrace „
„ Jistě, to by mohla, snad studenti nic nevyvedou “ „ neboj tyhle akce většinou
probíhají bez problému, nebo o nich alespoň nevíme “ „ dobře, to moc rád slyším
“
Večírek pomalu začínal, studenti se scházeli a hudba hrála,
kolem bylo spoustu světel a vánoční atmosféra ,
vůně perníků a cukroví a na Henrika padla nostalgie, cítil se vlastně dobře.
Stále se rozhlížel po okolí, a doufal, že Isaka alespoň zahlédne, pokud se dostaví.
Když si povídali včera nezmínil se ani jeden o večírku , ale měl se zeptat .
Věděl , že by neměl projevovat takový zájem o studenta a ještě navíc právě o
něj , ale něco ho k tomu chlapci přitahovalo . Když nedávno viděl jeho
matku , napadlo ho , že jej pozná , ale asi za ty roky změnil více než myslel .
Stál u vánočního stromku, když uslyšel „ dnes ti to moc sluší Henriku “
leknutím mírně nadskočil „ Oh , Katrin
lekl jsem se , ale moc děkuji “ „ Jak se
bavíš ? “ „ Docela dobře , je to tu
pěkné , zatím žádné problémy …“ „ Uvolni se , bav se ano ? Možná bychom si mohli zatančit ? “
Zahlédl záplavu havraních vlasů a pocítil radost . Isak stál kousek od nich a
Henrik ho pohledem prosil o pomoc. Isak tedy pokročil k nim „ Henriku, netušil jsem , že děláte dozor ,
ale potřeboval bych s vámi mluvit ,
naléhavě “ „ Omlouvám se Katrin “ Ta
odešla , ale doufala , že ho odchytne později . „ Moc rád tě vidím a děkuji ti
za záchranu “ „ Není vůbec zač , vypadal jste zoufale , není váš tip ? “ smál
se , Henrikovi připadal takto rozesmátý velice okouzlující . „ Vlastně vůbec
není můj tip “ „ Nebyl jsem si jist zda
tu budete “ „ nápodobně , jsi tu sám ,
nebo máš doprovod ? “ „ jsem tu sám ,
půjdu na vzduch , za chvilku se vrátím “
„ je ti dobře ?“
„ No ano , jen
trošku se mi motá hlava “ „ Půjdu raději s tebou “ Muži vykročili směrem k východu , bavili
se, když v tom se Isak sesul k zemi, praštil se do hlavy. Poradce si
rychle pokleknul, sundal sako a dal ho mladíkovi pod hlavu. Přihnala se Katrin
„ co se stalo ? “ „ stěžoval si na
motání hlavy , tak jsem ho chtěl doprovodit na vzduch a on omdlel . Raději přines vodu “ Katrin se
přihnala s vodou z chladničky , poradce ji otevřel a trochu si vylil
do rukou , poté je přiložil chlapci za krk a na čelo . Po chvíli se Isak
probral . Rozhlédl se a spatřil nad sebou blond vlasy a přívětivý usměv , Henrika ,
krásný pohled , cítil se dost zmateně . Podepřel ho a pomohl mu se posadit . „
Jak je ti ? “ „ divně “ „Pojd raději tě vezmu na vzduch ,
pořádně se napiješ “ „ díky “ Katrin
rozehnala dav , který se kolem nich vytvořil a
slíbila Henrikovi , že děti pohlídá .
Poradce podpíral chlapce s havraními vlasy a společně vyšli ven do
chladného zimního vzduchu . Chlapec vypil téměř celou lahev vody a cítil se
lépe. „ Isaku , máš na hlavě ránu , neboj nic vážného , ale přesto bych to
raději ošetřil , byl to ošklivý pád , dost jsi mě vyděsil .“ Teprve teď si
chlapec uvědomil , že ho trochu bolí hlava , sáhl si do vlasů a trochu krvácel
. Poslušně tedy vykročil za výchovným
poradcem do jeho kanceláře. Ten sáhl pro lékárničku a otevřel jí, našel
polštářek a obvaz, snad to bude stačit.
Pomalu mu přiložil vatový polštářek na ránu, přidržel a začal
s ovazováním . „ Uhm Henriku ? “ ozvalo
se tiše a váhavě „ Ano ? “ „ jsem rád ,
že jsem tu s vámi “ „ také jsem tu rád s tebou , vlastně si s tebou rád povídám “
Henrik dokončil ovazování a posadil se
vedle mladíka . Ten byl trošku nervózní
, ve vzduchu bylo cítit napětí . Cítili ho oba „ Je ti už lépe ? “ „ Ano je mi mnohem lépe , díky “ Mladík se trochu
naklonil a vtiskl mu rychlý letmý polibek na rty . Henrika to trochu zaskočilo , rozšířili
se mu oči a pohltily ho city k tomu
chlapci . Vzal ho vzadu za krk a zabořil prsty do jeho dlouhých vlasů , přitáhl
si ho k sobě a vášnivě jej začal líbat .
Zabořil jazyk do jeho úst a prozkoumával je , propletl
jazyk s tím jeho a oba se nechali unášet . Bylo to něžné , horké a
vzrušující . Když se jejich ústa rozpojila , ztěžka dýchali , hleděli si do očí , ten
pohled stačil k tomu , aby se k tobě opět přiblížili . Byly to hladové nenasytné polibky . Henrik
nakonec Isaka jemně odstrčil „ Oh Isaku , omlouvám se , já … tohle by jsme
neměli dělat , sotva mě znáš a já nemohu
tohle dovolit “
Chlapec se tvářil ublíženě a trochu stydlivě , rozrušeně. „
Já rád tě poznám blíž “ Poslyš Isaku
praštil jsi se do hlavy , měl by jsi jít domů . Nejsem pro tebe dobrá volba ,
přemýšlej prosím . Jsem starší než ty , a i když se mi hrozně moc líbíš nechci
ti ublížit . “
Žádné komentáře:
Okomentovat