středa 31. srpna 2016

Dobrý pocit ....




Někdy ... se stane , že se cítite zle aniž by byl důvod a někdy se stane , že máte dobrý pocit ..  též bez důvodu. A pro mě je to dnešní den , cítím se lépe , vcelku dobře .. těším se na některé chvíle v budoucmosti , protože mám pocit , že mi toho uteklo již mnoho , a já si chci vychutnat krásné okamžiky.  V posledních letech jsem zanevřel na spoustu věcí a hodlám se k nim vrátit . Užívat si , co se dá , nestresovat se stále a být s lidmi , které mám rád ...dnes jsem volal babičce , viděl jsem se sní nedávno , když jsem jí jel navštívit a měla radost , že jsem přijel .Navštívili jsme trhy kde jsme koupili formičky na perníčky , jelikož ty já peču rád , mám dokonce formičku ve tvaru kytary .Hlavně Victor mé perníky zbožnuje , tudíž mu je občas upeču aby měl radost .  Je to nejlepší přítel  , snad se v září setkáme . Babička mě má ráda , i když mám "černé ruce " jak ona říká mým tetováním , poslouchám pekelníky - rozumněj metal . Chválí mi dlouhé vlasy a ptá se na mého přítele , prostě mě nechce měnit .Na konci září se má babička vráti a já jí půjdu popřát k narozeninám . Už se těším . 




neděle 28. srpna 2016

" Štípni mě " - " Neříkal jsem do zadku " - " Neříkal jsi kam !! "




Je tu nový den , po delší době jsem se v klidu vyspal , jelikož můj bratr odcestoval ke své přítelkyni a mě tedy nerušilo ani jeho chrápání ani televize , ani jeho hry na playstationu . Byl tu klid a ticho , uklidnující a zároven trochu děsivé . S bratrem je to těžké , chápu , že on za to nemůže ... ale někdy mám pocit , že se starám o dítě  , chodit s ním nakoupit , vysvětlovat mu hodnotu peněz , snažit se , aby občas udělal něco prospěšného , jako například vynést odpadky , nebo vyvenčit psa , aniž bych si vyslechl , že jsem horší než Hitler , žádat ho , aby zhasl ve dvě ráno  a alespon ztlumil televizi jelikož bych se rád vyspal  je  pro něj jako vtip a vysměje se mi do obličeje , občas jsem z toho zoufalý . Ale někdy je sním legrace , právě proto jak se umí dětsky nadchnout z maličkostí , směje se   a někdy má dokonce pochopení pro to jak se cítím , mluví na mě když si myslí , že už spím .
Dnes se tedy cítím po delší době odpočatý ,  zanedlouho mě čeká škůla ... škola , už se těším , ne opravdu jsem se nezbláznil , rád tam trávím čas , scházím se s příteli a studium je zábavné ,  hodně se to liší od docházky do střední , nebo dokonce základní školy , vysoká je jednoznačně skvělá . Vyberete si co vlastně chcete studovat , už mám poslední rok a bude ze mě bakalář , ale rád bych ve studiu i nadále pokračoval .  Tento rok si hodlám užít  i když budu dojíždět a strávím spoutsu času v autobusech , nevadí ... budu hodně číst a učit se a snažit se abych měl nejlepší výsledky .
S Mignonem se uvidíme již zítra , těším se ...užijeme si poslední chvíle léta , tedy alespon doufám , že se nic nepokazí . Když jsme spolu je mi lépe , vtipkujeme  a vše se hned zdá lepší  , no ano jsem zamilovaný stále .... nikdy dříve bych neřekl , že budu schopen mít trvalejší vztah . Ale už je to pár let co jsme spolu a i když máme sem tam nějakou krizi , jsme stále spolu .






sobota 27. srpna 2016

fika for alla

Jsem již nějakou dobu doma . Chybí mi však moji přátelé , je zvláštní po měsících kdy jsem bydlel v jiném městě a stýkal se s přáteli , sedět doma ... čtu , píši , maluji ...sportuji  a věnuji se svým zájmům , ale chybí mi společnost . Bylo skvělé si večer někam vyrazit , nebo v poledne udělat pauzu "Fika" než půjdeme zase do školy . Chybí mi můj byt , i když jsem tam byl sám .. cítil jsem se spokojeněji než zde . Po určité době mám z tohoto prostředí kde jsem s bratrem a mámou ponorkovou nemoc a nejraději bych někam odcestoval . S Mignonem se neuvidíme  nějakou dobu a mě se moc stýská . Nemám si ani s kým promluvit . 


Cítím se rozbitý ....

Cítím se rozbitý , ano dlouho jsem nemohl přijít na výraz , který by vystihl jak se cítím . Zotavuji se po operacích , ale bohužel jsem dostal zánět a musím brát léky a není mi dobře . Vlastně mi není dobře už nějakou dobu a s operacemi to nesouvisí . Mé dny jsou střídavě zatažené . Vracím se ke starým zvykům ohledně stravování , nebo spíše nestravování ... ačkoliv jsem myslel , že Anu nadobro pošlu k ledu , vypadá to , že není jednoduché se toho myšlení zbavit a já se pomalu přestávám snažit s tím bojovat , dost jsem přibral to ano , ale stále se nad talířem s jídlem cítím dost neštastný , a někdy mám panické pocity ... Mignon stále říká , že je pyšný , že jsem to překonal a já nechci ho zklamat , ale v tomto období je to težké , kvůli bolestem ani moc jíst nemohu , stačí pár soust a bolí mě nezhojená rána . Samozřejmě nejde pouze o jídlo , to je jedn zlomek toho co mě trápí . Cítím se frsutrovaně a neštastně , smutně a osamělě . Padá to na mě jako dům a já musím ho stále stavět znovu , jsem podrážděný , mám výbuchy vzteku a následně upadám do letargie kdy je mi vše jedno . Nevím co se to děje , mám nějakou krizi ? vracím se zpět ?
Mám od V medicínu a pomalu dochází , až dojde budu muset obstarat novou , mám pocit , že nez léků to nebudu zvládat už vůbec . Potřebuji prostě jen obejmout a aby mi někdo řekl , že to bude dobré . Asi před rokem jsem Mignonovi řekl , že to možná bez odborné pomoci nezvládnu , a asi skutečně ne ... někdy je to lepší a někdy je to dost zlé , přistihl jsem se , že si někdy ani nepamatuji co jsem vlastně říkal . Mignon je na mě opravdu moc hodný , snaží se .... ocenuji , že se snaží i když někdy na to jde špatně , sám neví co si se mnou počít když se začnu chovat podivně a je z toho neštastný , ale je se mnou .. ví co se mi stalo a stále se mnou je , je to můj anděl , stará se o mě a já cítím , že je to silné , miluji ho , ale nemohu mu moc nabídnout a někdy se prostě bojím , že mu dojde trpělivost . Spoustu věcí mu neříkám , uzavřu se a s nikým nemluvím a vím , že ho to mrzí ... ale já prostě nemohu . Snažím se vše si vypořádat sám a vyrovnat se s tím co mám vše v hlavě , co mě tíží ... Snažím se usmívat ale někdy to prostě nejde ...
Asi je načase přiznat si , že všechno sám nezvládnu a potřebuji pomoc .
 

pokřivená optika 2.část

Když se o šesté hodině vyučovací ozvalo klepání na dveře, věděl, kdo za nimi stojí. Zavolal tedy jen " Dále " V mezeře mezi dveřmi se objevila štíhlá postava mladíka s černými vlasy delšími, jistě obarvenými, jelikož byl bledý a jeho obličeji dominovaly modré zářivé oči. Tvářil se nesměle, jako když do tohoto kabinetu vcházel poprvé. "Zavři za sebou prosím a posad se " Mladík zavřel dveře a váhavě nakráčel k židli u stolu, posadil se. Výchovný poradce mu nalil džus stejně jako posledně, věděl, že tento rozhovor nebude příjemný. Isak se napil a vyčkával, až k němu muž promluví. " Jistě víš proč jsi zde, ředitelka chtěla abych si s tebou promluvil, jelikož jsi se účastnil rvačky, nevím proč jsi mám promluvil pouze s tebou a nikoli s tím s kým jsi se pral, byl jsi ten, kdo rvačku vyvolal? " Isak se mírně usmál a přemýšlel, může tomu muži naproti říct pravdu? …"Vlastně nebyl, ale zjevně to není důležité, vzhledem k tomu, že problém mám já " "Dle mého to důležité je, co se stalo? Popiš mi, jak se to celé událo , jinak ti nemohu být nápomocen , jsem nový vím a nemusíš mi důvěřovat , ale budu se snažit tě z toho nějak vysekat "
" Dobrá, Šel jsem z oběda, chtěl jsem si zajít do skřínky pro učebnici na psychologii, chvíli jsem tam stál a hledal ji, když jsem za zády zaslechl nadávku, nejdříve jsem si nebyl jistý, zda má být mířena na mě, nebo tam stojí ještě někdo jiný, pochopil jsem, že tam jsou jen oni a já, ozvalo se to znovu … snažil jsem se dělat, že se nic neděje, dokud mi nesáhl na rameno ten kluk, ani ho neznám. Otočil jsem se, naklonil se ke mně a zašeptal, a já se ohnal pěstí … náhodou jsem se trefil do jeho nosu, on se ohnal a praštil mě, prali jsme se a v tom přišel učitel Eriksson a odvlekl mě do ředitelny. " " Řekl jsi oni takže jich tam bylo víc? " " Jo, za tím klukem stáli dva a ti se jen dívali, zřejmě jeho kámoši " "Dobrá a co to bylo za nadávku? Co ten kluk zašeptal? " Isak zarytě mlčel … " Co ti řekl? " Optal se tedy Henrik znovu. " Nejdříve řekl " buzno " a pak mi zašeptal "Zničím tě hošíčku " …."Dobrá a ty jsi je předtím neviděl, nemluvil s nimi? " "Myslím, že ne … mám dojem, že jsou z vyššího ročníku, asi jsem je párkrát zahlédl v menze " Muž se na chlapce díval a přemýšlel, věřil Isakovi, že říká pravdu, jen nechápal proč ten druhý kluk nemá potíže s ředitelkou, musí zjistit kdo jsou ti kluci. Proč si vybrali za cíl zrovna jeho? Příští rozhovor s ředitelkou bude jistě zajímavý. "Dáš si ještě džus, nebo raději kávu a kanelbullar . hmm taková malá Fika pauza, co ty na to ? " Isak jen překvapeně zamrkal, než stačil otevřít pusu, Henrik stavěl vodu na kávu a vyndával hrnky a talířky. Než se nadál měl před sebou hrnek s kávou a sladké pečivo. " děkuji " zašeptal. " Není vůbec za co, mrkl na něj přes sklíčka brýlí. Isak se usmál poněkud váhavě, nebyl zvyklí že by na něj byl někdo ze školy takto milí. " Tak jak jsi pokročil ve čtení ? " " Vlastně jsem už v polovině, čte se to jedním dechem, vážně moc poutavé " " děkuji ti, to mě moc těší, snad se ti bude líbit celá " " určitě bude " Zadíval se na Henrika, delší vlasy pod ramena, špinavý blonďák, přívětivý obličej, modré oči, brýle a ten jeho usměv byl nakažlivý, musel přiznat, že to byl velmi pohledný muž, líbil se mu. " Isaku, byl bych rád, abys ses snažil problémům vyhýbat, i když něco mi říká, že oni si tě tu stejně najdou, když mě bylo jako tobě byl jsem také často označován za problémového nechápu proč " Henrik se zasmál a rozesmál tím i chlapce naproti. Isak poděkoval a odešel domů, kde na něj čekala matka, po rozvodu bydlel s ní a byl za to rád , otec neměl čas starat se o syna, nebyl zlý… jen měl vlastní život. Chápal, proč se sním matka rozvedla. Občas za ním zašel, když byl doma, což nebývalo moc časté, hodně pracoval. " Tak jak bylo ve škole " Ozvalo se jen co si zul boty v předsíni, pověsil bundu a šel za ní do kuchyně. " Vlastně docela dobře " Isak se usmíval což jeho mámu velice potěšilo, moc často ho neviděla se smát. " Usmíváš se, nějaké dobré zprávy? " " Známky mám dobré, vlastně výborné jako vždy, ale to není důvod, proč se usmívám " " a proč tedy? " Pozorně se na něj zadívala a všimla si, že má pod okem modřinu, to se jí vůbec nelíbilo. " Ve škole se mi začíná líbit " Usmál se ještě více. " Isaku, co se ti stalo? " pronesla rázně. " Někdo mě praštil, ani přesně nevím kdo ani proč, byl jsem u ředitelky a pak u výchovného poradce, školního psychologa - usmál se když to řekl. " " a to ti příjde zábavné? Někdo tě zbije, pošlou tě k nějakému poradci a ty se směješ? " Vlastně ano, byl to nakonec pěkný den, ten poradce je u nás novej, dokonce mi podepsal knihu, kterou napsal, je moc fajn , ne jako ten předtím " " knihu? On píše? Moc fajn ? , nějak tě nepoznávám, vyměnili mi tě po cestě ze školy ? "- zasmála se tomu. " Mami, nikdo mě nevyměnil, neboj, jsem stále ten náladový zamračený bručoun jako vždy " Smála se ještě více, dnešní den byl skutečně moc dobrý.
Nemohl to o něm však říct Henrik, který byl unavený, přímo vyčerpaný … jen nechápal proč , spal , jedl i když ne mnoho … každý den byl těžký, jen vstát mu občas dávalo pěkně zabrat. Chtěl vstát a jít do koupelny když si všiml zablácených bot v předsíni, bude je muset umýt. Kudy to šel domů? Bude si muset promluvit s ředitelkou o Isakovi, jen doufal, že ho vyslechne. Do školy dorazil včas, i když velmi unavený. Dal si kávu a vyrazil do kanceláře ředitelky. Zaklepal a vešel. " Henriku vypadáte hrozně, jste nemocný? " " ne nejsem nemocný, rád bych si promluvil o Isakovi " " dobrá mluvte jak to včera probíhalo ? "
" Vlastně moc dobře, dozvěděl jsem, se jak to bylo s tou rvačkou a překvapilo mě, proč jsem měl promluvit pouze s Isakem a ne s tím druhým chlapcem? " " Ten druhý div nemá přeražený nos, první ránu dal Isak a tím rvačku vyvolal, je to tedy na místě, Isak dělá jen samé problémy, už od chvíle kdy sem nastoupil " " a víte, proč mu tu ránu dal? Já myslím, že byl vyprovokován , jelikož ten kluk na něj slovně zaútočil , křičel na něj a vyhrožoval , není divu , že se bránil " " ale bránil se pěstmi a to netolerujeme , měl byste Henriku pochopit , že ten kluk je impulzivní a agresivní a přestat se ho tu zastávat "

Pokřivená optika 1. část


Jen těžko dokázal popsat, co cítí a proč tomu tak je. Některé dny se ráno probudil a vše bylo naprosto v pořádku, necítil se vyčerpaný, ani v depresi. Jiné dny byly oproti tomu velmi chmurné již od okamžiku, kdy otevřel oči. Měl chuť obrátit se na druhý bok, schoulit se do klubíčka a nevylézat z peřin dokud jej ta melancholie nepřejde. Bohužel tu byly povinnosti, které musel chtě nechtě zvládnout. Nakonec tedy odkopl peřinu a posadil se na postel, nemohl příliš rychle vstát, zamotala by se mu hlava, kvůli nízkému krevnímu tlaku a nejspíše by sebou praštil o zem. Chvíli tedy seděl, prohrábl si prsty dlouhé vlasy a nechal je opět volně spadnout kolem obličeje. Pomalu se zvedl a odkráčel do koupelny, kde se pro změnu usadil na okraj vany, byl to ráno nějak zmožen. Vyčistil si zuby, vlezl do sprchy … otočil kohoutkem a nechal se pohladit kapkami vlažné vody, po ránu měl raději poněkud chladnější. Jak dopadaly na jeho kůži, trochu se uvolnit. Vylezl, omotal si kolem pasu ručník a nepohrdl by šálkem kávy či čaje. Nemohl se rozhodnout … nakonec vyhrála káva, s mlékem bez cukru …tak ji měl rád, nejistě se posadil na barovou stoličku a snažil se vybavit události předchozího dne, nebo spíše večera. Věděl, že se něco stalo … ale nemohl si vybavit, co to bylo a to jej frustrovalo. Uklidňovalo ho pouze to, že se probudil doma … neměl pocit, že by příliš pil… tak ho to okno vyvádělo z míry … měl by si pamatovat vše. Pomalu dopil svou kávu a s oblékáním také nepospíchal …. Když se dostal z bytu bylo mu jasné, že přijde pozdě, ale pro dnešní den si s tím hlavu nelámal. Přijde s malým zpožděním, po cestě přemýšlel… svět okolo něj se zdál tak falešný, lidé se snažili být vším jen ne sami sebou, všichni chtěli být, nevěděl jak to popsat, spoustě výrazům které používali, nerozuměl … nerozuměl většině z nich a děkoval, že on tomu unikl. Prošel kolem kavárny na rohu, linula se z ní vůně čerstvé kávy a on zatoužil zajít dovnitř a dopřát si další, připomněl si však, že mešká a přidal do kroku. Už stál těsně před budovou, když do něj někdo narazil … tiše zaklel, ale kluka nechal jít dále. Neměl zájem o jakékoli konflikty. Upravil si tašku na rameni a vešel … Jen co vkročil do haly , kde byla na plno zapnutá klimatizace naskočila mu husí kůže … Stiskl tlačítko výtahu a čekal, někdy to bylo na dlouho, pohlédl na hodiny a zjistil, že se zpozdil o dvacet minut, pokrčil rameny a hlavou mu proběhlo, že pár minut se bez něj ještě obejdou. Po schodech jít nehodlal. Chvíli tedy přešlapoval, než se rozsvítilo světýlko značící, že výtah jede směrem dolů. Udělal krok směrem ke dveřím, aby snáze nastoupil, až výtah zastaví na 0 poschodí. Ve výtahu bylo překvapivě málo lidí, což ho příjemně překvapilo, nastoupil a zmáčkl číslo 4. tedy patro, ve kterém si přál vystoupit. Krátké cink a rozsvícení čísla ho upozornilo, že je čas vystoupit.
Na chodbě jej přivítalo více než tucet zvědavých pohledů. Když zjistili kdo jde , zase zarazili pohled do podlahy, nebo většina do svých mobilních telefonů. Klimatizace tu byla tlumenější a nebyla mu zima, což uvítal. Rychle přešel na konec chodby a otevřel poslední dveře vlevo. Zasedl za stůl, zdálo se, že si jeho nepřítomnosti nikdo nepovšiml. Stále mu vrtalo hlavou, co vše si nepamatoval z předchozího večera , stalo se mu to již v minulosti, ale nikdy mu to nepřipadalo tak rozsáhlé. Z přemýšlení jej vytrhlo zaklepání na dveře… " Dále " Řekl důrazně a doufal, že osoba na druhém konci jej uslyší. Slyšela, jelikož se otevřely dveře, stál v nich ne příliš vysoký mladík… tvářil se velice nesměle, zavřel za sebou a mírně se usmál. Popošel ke stolu a váhavě se ozval " Potřeboval bych s vámi mluvit " " Ano to bývá důvodem, proč mi lidé klepou na dveře a dožadují se mé přítomnosti, oč jde? Chlapec však zarytě mlčel a hleděl z okna. "Zda máš nějaké potíže, například s učením, učiteli, spolužáky …můžeš mi to říct, od toho tu jsem a zřejmě jsi přišel z nějakého důvodu, nemohu pro tebe nic udělat, pokud mi nic nepovíš " …. " dobře, něco k pití? Než si promyslíš proč jsi vlastně přišel ? " Usmál se na něj a vyndal sklenici, otevřel malou lednici v rohu a nalil mu pomerančový džus, posadil se a sklenici džusu před něj postavil. Mladík se děkovně pousmál a napil. " Vlastně nemám potíže, jen jsem včera v knihkupectví narazil na něco zvláštního " Ano, pozvedl obočí v tázavém gestu, co to bylo? "
" VY, byl jste tam " Trochu jej zamrazilo, o čem ten kluk mluví? " ne vím jistě, že jsem včera v knihkupectví nebyl, po práci jsem šel domů … " alespoň si to myslel. "Nemyslím osobně "položil před něj knihu , ne příliš tlustou, ale zjevně zcela novou. " Ach, zaujala vás natolik, že jste jí zakoupil?" " vlastně ano, byl jsem poměrně zvědavý, netušil jsem, že jste něco napsal " Mladík se tvářil zaujatě a se zájmem čekal, co mu muž naproti poví. Tvářil se poněkud zaskočeně, nečekal že příjde student s otázkami na jeho práci " Ano, píši za dlouhých večerů k ukojení svých zájmů, tužeb…" " Chtěl jsem se vlastně zeptat ….chlapec se tvářil poměrně stydlivě a lehce se mu červenaly tváře, podepíšete mi jí? " Poradce natáhl ruku, otevřel knihu a napsal "Isakovi, s přáním přínosného počtení Henrik Åkerlund " " Děkuji vám " Isak vzal sklenici s džusem opět do rukou a napil se. " Netušil jsem, že víte, jak se jmenuji " ……. Chvíle ticha, nevěděl zda má chlapci říci vše, rozhodl se zatím pomlčet a zvolit pouze částečnou pravdu " Učitelé o tobě mluví na poradách " Isak se tvářil rozpačitě, nechtěl vědět co tam o něm říkají, nic pochvalného jistě ne, ale proč muž naproti němu tak dlouho mlčel než odpověděl? Pokrčil tedy rameny , dopil sklenici džusu a i když se tu cítil dobře musel odejít do třídy. Když Henrik osaměl vrátil se k přemýšlení, stále si nemohl vzpomenout na večer před tím. Dopoledne již za ním nikdo nepřišel, což bylo velice příjemné. Dnes nechtěl řešit problémy, těšil se do své postele. Na oběd zašel do menzy, vystál dlouhou frontu a ulevilo se mu, že dnes nabízí vegetariánské jídlo, lehký těstovinový salát, k němu si dal ledový zelený čaj s příchutí broskve s mátou. Vlastně neměl moc hlad, usadil se k oknu k prázdnému stolu, rozhlédl se po jídelně, u stolu v rohu seděl Isak, před sebou měl rozloženou knihu a mnohem více četl než jedl , potěšilo jej to. Sám se v jídle trochu porýpal, pomalu dopíjel čaj a nechal utíkat své myšlenky, kam se jim zachce, skončily však u chlapce v rohu , od kolegů slýchal, že Isak je velice nestabilní, náladový a problémový … Jemu tento obrázek nějak neseděl, když tu tak sám seděl a četl si, dnes se choval mile a spíše stydlivě, pravdou je, že on je na této škole velmi krátce a studenty ještě příliš neznal. Odpoledne se dostal domů vcelku brzo, natáhl se do postele a chtěl si trochu odpočinout. Už se mu zavíraly oči když zazvonil telefon, natáhl se pro něj,… sms zpráva, rychle přelétl text a rozhodl se pro ignoraci. Potřeboval si odpočinout, zabořil hlavu opět do polštáře a usnul. Když se probudil, cítil se velice unaven, více než když usínal, to se mu stávalo pravidelně… Měl na sobě boty, nepamatoval si, že by usnul v nich, zul se a přesunul se na druhou stranu postele, ačkoliv tu bydlí sám, má postel pro dva… nikdy nevíte kdy se může hodit., nehledě na pohodlí. Probudil se velice brzo, ale cítil se odpočatěji, dal si uvolňující sprchu, dnes měl dost času pro ranní rituály a do školy dorazil včas. Přistihl se, že myslí na Isaka, ten chlapec ho zaujal … netušil proč tomu tak je. Seděl v kabinetu a četl, když k němu vtrhla ředitelka, tvářila se velice nervózně. "Pane Åkerlunde , Henriku ,musím s vámi naléhavě mluvit " "Ovšem, čeho se to týká?" "Spíše koho, pan Lindqvist byl dnes přistižen při rvačce se spolužákem " " Myslíte Isaka?" - nechtělo se mu věřit, že by ten chlapec vyvolat rvačku - "Ano myslím, ráda bych abyste si s ním promluvil, nerada bych volala jeho rodiče " "Ovšem, promluvím s ním " " děkuji, pošlu ho o sem o šesté hodině , kterou má již volnou " Než stačil cokoli říci , ředitelka práskla dveřmi a byla pryč , zřejmě jí tento incident rozhněval .

filmové snímky

Mnozí z vás vědí , že jsem velkým obdivovatem Švédska , at již metalu , pokrmů , kultury ... i filmové tvorby a knih .
A proto dnešní článek pojednává i o filmech z tohoto prostědí SVERIGE , nevyhnu se ani jiným zemím celkově Skandinávii a musím řici , že i filmy z Nizozemí nejsou k zahození - naopak .

1. Låt den rätte komma in

Tento filmový snímek patří bezesporu mezi mé nejoblíbenější , získal si mě .. hned jak spatřil světlo světa . Líbí se mi i jeho knižní předloha a musím řici , že film se jí drží . Jsou tu momenty při , kterých vás zamrazí , ale i takové kdy vás pohltí lítost a láska . Je to výborné zpracovaní , atmosféra které z toho čiší je přímo dechberoucí . Tento snímek jsem viděl již mnohokrát a stále v něm spatřuji kouzlo . Pokud se rozhodne se na něj podívat - dejte si pozor at si obstaráte Švédskou verzi - přiznám se , že z té americké jsem viděl asi pět minut a znechuceně vypnul ... - Prostě když se rozhodnou američané pro Remake Švédského filmu je to katastrofa -
Filmový snímek je podle předlohy od autora , který se jmenuje John Ajvide Lindqvist , mám od něj doma dvě knihy a tato se mi líbila více.





2.Hypnotisören

Ačkoli trochu předvédatelná dějová linka , alespon pro mě , jelikož jsem toho již viděl a četl spoustu podobného , tento snímek se mi líbil , moc pěkně natočené , atmosféra se mi líbí a vlastně nemám co vytknout - i když jsem věděl jak to je .. dosledoval jsem a přinutilo mě to zakoupit si knižní předlohu .Na zimní dlouhé večery je to opravdu velice vhodné . Místy uvěřitelné a věrohodné . Nenadchlo mě to jako předchozí snímek , tak mě asi nenachl žádný film , ale rád se podívám . Tedy pokud budete mít náladu a neviděli jste - ....knižní předloha - Lars Kepler





3.Hodejegerne

Lovci hlav v překladu , přiznám se , že jsem byl jednou v noci sám na koleji a řekl si , že se prostě
mrknu a vlastně jsem od toho vůbec nic nečekal , ale byl jsem napnutý , chtěl jsem si pustit film , že u něj usnu , ale u tohoto neusnete , je to drsný příběh a boj o přežití ,
knižní předlohu jsem nečetl , ale chystám se na to .Bylo to jednoduše strhují a já čekal kam až to zajde , pro mě sjou sice konce vždy předvídatelné ... za což si sám nadávám , ale tento snímek skvělé - nedoporučuji asi slabším povahám ....
Knižní předloha-Jo Nesbø













4. BLUEBIRD

Tento filmový snímek se mi velmi líbí , je z Nizozemska a dokonce získal i ocenění . Jednoho odpoledne jsem dorazil bez nálady domů a zapnul televizor , z obrazovky na mě vyskočil tento film . Je poměrně netradiční a emoční , je o dívce Merel , která je nadaná , ale bohužel jí spolužáci šikanují a smějí se jí , což jí zahání do různých situací , má bratříčka na vozíku Kaspera , o kterého se moc hezky stará - mohu jen doporučit tuhle podívanou .




5.IEP

Ano vím , zvláštní název pro nás Píp , tento filmový snímek je velice netradiční a i když má velmi malé hodnocení , mě se prostě líbí , líbí se mi , protože je takový jak já říkám miloučký . Právě tím , že je odlišný , je to film pro děti , velice pěkně natočený a pokud budete mít dlouhou chvílí odpoledne -doporučuji , možná se vám nebude líbit , ale já ho mám rád.


Pokračování příště