Cítím se rozbitý ....

Cítím se rozbitý , ano dlouho jsem nemohl přijít na výraz , který by vystihl jak se cítím . Zotavuji se po operacích , ale bohužel jsem dostal zánět a musím brát léky a není mi dobře . Vlastně mi není dobře už nějakou dobu a s operacemi to nesouvisí . Mé dny jsou střídavě zatažené . Vracím se ke starým zvykům ohledně stravování , nebo spíše nestravování ... ačkoliv jsem myslel , že Anu nadobro pošlu k ledu , vypadá to , že není jednoduché se toho myšlení zbavit a já se pomalu přestávám snažit s tím bojovat , dost jsem přibral to ano , ale stále se nad talířem s jídlem cítím dost neštastný , a někdy mám panické pocity ... Mignon stále říká , že je pyšný , že jsem to překonal a já nechci ho zklamat , ale v tomto období je to težké , kvůli bolestem ani moc jíst nemohu , stačí pár soust a bolí mě nezhojená rána . Samozřejmě nejde pouze o jídlo , to je jedn zlomek toho co mě trápí . Cítím se frsutrovaně a neštastně , smutně a osamělě . Padá to na mě jako dům a já musím ho stále stavět znovu , jsem podrážděný , mám výbuchy vzteku a následně upadám do letargie kdy je mi vše jedno . Nevím co se to děje , mám nějakou krizi ? vracím se zpět ?

Mám od V medicínu a pomalu dochází , až dojde budu muset obstarat novou , mám pocit , že nez léků to nebudu zvládat už vůbec . Potřebuji prostě jen obejmout a aby mi někdo řekl , že to bude dobré . Asi před rokem jsem Mignonovi řekl , že to možná bez odborné pomoci nezvládnu , a asi skutečně ne ... někdy je to lepší a někdy je to dost zlé , přistihl jsem se , že si někdy ani nepamatuji co jsem vlastně říkal . Mignon je na mě opravdu moc hodný , snaží se .... ocenuji , že se snaží i když někdy na to jde špatně , sám neví co si se mnou počít když se začnu chovat podivně a je z toho neštastný , ale je se mnou .. ví co se mi stalo a stále se mnou je , je to můj anděl , stará se o mě a já cítím , že je to silné , miluji ho , ale nemohu mu moc nabídnout a někdy se prostě bojím , že mu dojde trpělivost . Spoustu věcí mu neříkám , uzavřu se a s nikým nemluvím a vím , že ho to mrzí ... ale já prostě nemohu . Snažím se vše si vypořádat sám a vyrovnat se s tím co mám vše v hlavě , co mě tíží ... Snažím se usmívat ale někdy to prostě nejde ...

Asi je načase přiznat si , že všechno sám nezvládnu a potřebuji pomoc .