Některé dny jsou horší než jiné ....
od 1.prosince nastupuji do pracovního procesu , ano kývl jsem na nabídku práce v jedné nejmenované společnosti , jsem z toho trochu nervozní , ale po zaškolení se snad vše uklidní a vypadá to na práci v poklidu, bez nějakého většího stresu s volnou pracovní dobou , bude záležet na mě v jakém časovém rozpětí vykonám za den co mám . Splnuje to mé požadavky na jednosměnný provoz a volné víkendy . V případě , že mi práce nebude vyhovovat během zkušební doby najdu něco jiného a odejdu . Mám obavy z těch horších dnů , co když to neustojím ? Budu mít deprese a nebudu schopný do práce jít ? Budu náladový a podrážděný ..... Nebo do práce půjdu a skončím pořezaný na toaletě, to už tady bylo mnohokrát. DLOUHOU bohu jsem si nic neudělal i když na to často myslím .Většinu času se snažím být usměvavý a milý a daří se mi to , ale jednou za čas .... podle mého přítele mám sklony k bipolární poruše s tím , ale nesouhlasím . Chce mě vzít k odborníkovi , nevím zda je to dobrý nápad , ale chápu že se o mě bojí .
Během posledního roku jsem se změnil k nepoznání , ano dal jsem vale vegetariánství a jím masa co se do mě vejde, zamiloval jsem si kombinaci s brusinkami a přibral jsem díky tomu , což mé tehdejší podváze jen prospělo jak všichni říkají . Chtěl bych žít ve Švédsku , moc se mi líbí Uppsala, ale i jiná města , vím že tento sen je asi nesplnitelný , mít červený domek s bílými okenicemi a bíle orámovanými okny, zahradu za domem na které bych seděl s kávou a kanelbullarem.
Ale snít je moc hezké . I když bych neměl domek ve švédsku chci jej mít alespon v této hrozné zemi.
Před nedávnem jsem měl narozeniny a došlo mi , že ted to teprve vše začíná , konec každodenního chození na univerzitu , konec setkávání se spolužáky ... je na čase žít jinak . Matka se nemůže dočkat až se mě zbaví , nebude to dlouho trvat , někdy mě mrzí ,že mě vůbec nezná , nic o mě neví ... třeba jí to vše dojde až se odstěhuji a dojde jí , že jsem dělal vše co se dalo ... uklízel , vařil , staral se o vše a prospíval na univerzitě , získal titul ...a snažil se , aby mě měli lidi rádi i ona ...
Všechny tyto dárky jsou od mého nejlepšího přítele Victora
dárek od přítele
Tak opět gratuluji a užij si měsíc volna, podle toho co o práci píšeš tak zní docela fajnově. S tím fungováním v práci už je to trochu horší, tam už si člověk nemůže říct, že si napíše omluvenku a hotovo, z toho mám taky celkem strach, ale tak snad to bude v pořádku ... Zvláštní, že tvoje matka neocení vše co děláš, a není toho málo podle toho co tu píšeš, nechápu... Super knížky
OdpovědětVymazat