pátek 24. února 2017

Starosti ...ale i radosti

Jen si v duchu opakuji , kdy už konečně bude moct být v klidu ? Stačil by mi jeden den bez starostí , bez úzkosti  a problémů .
Můj bratr si našel před nějakou dobu dívku , je to skoro rok , v prosince se sní nastěhoval do podnájmu , protože ona by jinak skončila na ulici , nemá nic , ani oblečení , nosí jeho . On zaplatí nájem z důchodu a zbydou mi tři stovky , nemá co jíst a co je pro ně dva asi nejhorší , že nemají cigarety , ona ho bije , ano ... připadá mi , že se jí bojí . Nosí věci do zastavárny , odnesl tam dárky co dostal k vánocům , ted prodává na inzerát televizi a playstation , prodal všechny hry .Ona je těhotná , ale dítě jí seberou , protože když ani oni dva nemají co jíst , tak těžko uživí dítě . Je na něj zlá , využívá ho , a lže .Je to hrůza , ale bráchovi není pomoci , nevidí , neslyší , je do ní zamilovaný a nás nenávidí  . Bojím se jak to celé ještě dopadne , oba jsou agresivní , žárlivý  patologičtí lháři . Nevím co dělat  , přemýšlím , že ho odvedu za odborníkem , když mě neposlouchá .  Už to nejde ................


 Můj nejlepší přítel je zřejmě Hraničář , ne vždy zvládám jeho nálady , ale snažím se , já jsem ten klidný , jen tiše sedím , poslouchám a pak se snažím racionálně odpovědět a pomoct .
Nedávno se mi přiznal , že mě na začátku když jsme se poznali , chtěl zabít , tušil jsem to , vycítil jsem , že se chová zvláštně , ale nějak jsem věřil , že by  mi neublížil. Vím , že potřebuje někoho jako jsem já , někoho klidného , kdo mu nebude říkat , že je blázen a křičet ..... Někdy mám pocit , že je na hranici se sociopatii , ale pak to sám vyloučím , jelikož on cítí empatii se mnou . Jsme si blízcí , jsme jako dvojčata a přitom jsme každý jiný , on je výbušný , někdy agresivní , nadává a nebojí se někomu ublížil , já jsem sice podle testů cholerik , ale řekl bych , že cholericky prožívám spíše dobré emoce ,  umím se ovládat . Je mi sním dobře , když má dobrou náladu , jakmile se dostane do jiné , i já pocituji úzkost  a nevím jak se zachovat .


Alespon , s Mým Drahým jsme ted naprosto v pořádku , krize je nadobro pryč , byl to těžký rok , kdy jsem si já sám potřeboval ujasnit , co vlastně chci a zjistil jsem , že ho chci , potřebuji , že ho miluji se všemi chybami , že  bez něj si nedokáži představit další den .  Je moc hodný , pořád mi opakuje , jak jsem krásný a nežný a že mě miluje , zahřeje u srdce slyšet to . Děláme si legraci a já mu říkám , že je jako Harry  a on mě Seve , ale když se nad tím zamyslím něco na tom bude . Jsme prostě skvělá dvojka . Podporuje mě jak může , jsem mu za to vdečný . Ve škole jsem byl tento týden jen jednou , jelikož mám odlišná rozvrh v sudý a lichý týden , nesnáším němčinu , ale přežil jsem ve zdravý , spíše mi vadí ty lidi , nikoho tam neznám , ale nejsem ani zdaleka nejhorší , snad tu zkoušku zvládnu i když nerozumím tomu , proč má  učitel vizuální kulturu povinnou zkoušku z jazyka . Umím lépe švédsky než německy , i anglicky umím lépe ... němčina mi prostě nejde. Ale zvládnu to .







2 komentáře:

  1. Hraničář? Ach, to bych se trochu bála..pozor na ně... Brácha by měl jít k odborníkovi, bere nějaké léky???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se někdy bojím , ale ted navštěvuje psychologa a psychiatra tak se to možná zlepší.

      "Brácha" nikam nepůjde , nasílím to nejde , léky nebere .

      Vymazat