Pokřivená optika-5-6.část

 

Ráno se probudil vcelku odpočatý, vánoční prázdniny byly vždy plné klidu a on se na ně těšil, měl vánoce moc rád , rád si užíval tu atmosféru. Máma měla většinou volno a připravovala, co bylo třeba. Už mu ani nepřišlo, že je netrávili společně s otcem. S tím se uvidí možná po vánocích. Přemýšlel co bude dělat o vánocích Henrik , podle životopisu v knize není ženatý , tráví vánoce s rodinou ? s přáteli ? Nebo je sám ? Ta poslední možnost by ho mrzela. Sáhl pro telefon a rozhodl se napsat mu zprávu. " Henriku přeji dobré ráno, myslím na tebe " nechtěl psát zatím dlouhé vzkazy , počká zda mu odpoví . Doufal , že ano . Vstal a oblékl se , zamířil do koupelny a s úsměvem sešel dolů z patra do kuchyně , již mu kručelo v břiše , snídaně volá .

V tu samou chvíli se Henrik ještě nacházel v posteli, nespal, jen odpočíval … užíval si , že nemusí nikam vstávat . Ven z peřin ho lákala jen nutkavá potřeba navštívit koupelnu , nakonec se tedy chtě nechtě musel zvednout . Vracel se do

postele a pohledem zavadil o mobil , moc často ho nekontroloval , ale přesto … na okamžik zadoufal , že by tam mohla blikat ta malá obálka . Odemkl display a ano byla tam , s očekáváním jí otevřel . Neváhal odpovědět , nemohl ho nechat jít . Ne když cítil , že ten chlapec opětuje jeho city . " Krásné ráno i tobě , snad jsi se vyspal a nebolí tě hlava , hezky o prázdninách odpočívej , také na tebe myslím " klikl na odpovědět a uvelebil se v posteli . Byl ještě poněkud unavený , nevzpomínal si jak se dostal včera domů , pamatoval si cestu od Isakova domu do baru kde se zastavil , poté ale již vůbec nic . Tyto vánoce bude trávit zcela sám a trochu jej to zamrzelo , dnes ozdobí stromek a zajde do města pro nějaké potraviny , aby si mohl uvařit.

Snad alespoň den po vánocích bude trávit ve společnosti. Trochu doufal, že jej bratr pozve na svátky, ale nestalo se. Asi se vrhne do psaní , již dlouho nic nenapsal a měl by pokročit v rozpracované knize . V poledne se přeci jen z postele vyhrabal , zapnul počítač na stole a šel si uvařit kávu . Chvíli jen tak brouzdal po internetu , zjišťoval co je nového . Odpoledne se vydal na nákup , všude bylo spoustu lidí , což mu dnes , ale moc nevadilo sám se podivoval . Zamířil mezi regály , vybral zeleninu , ryby , snaží se stravovat zdravě . Ale na vánoce si dopřeje i nějaké sladkosti , perníčky a čokoládu . Snažil se , aby na něj nepadla úzkost . Zrovna vybíral čokoládu , nejraději měl hořkou s příchutěmi , když mu začal hrát mobil v kapse , nadšeně jej vytáhl v očekávání další zprávy od jeho havraního přítele , hmm to mu zní dobře , kdy si ho tak přivlastnil ? Nemýlil se zpráva tam byla a jeho to moc potěšilo , otevřel jí " Odpočívám , hlava mě bolí již jen trochu , škoda že nejsi se mnou , malé pohlazení a políbení by mi jistě pomohlo " " Jsem rád , že odpočíváš . Byl bych s tebou moc rád " I když se snažil Isakovi vymluvit onu náklonnost , nemohl …zamiloval si ho . Již dlouho neměl žádný vztah ani si nepomyslel , že by se kdy mohl zamilovat do studenta . I když věděl , že je to špatné , nešlo poručit srdci , rozum mu mohl říkat co chtěl . Když dorazil domů , rozhodl se vyndat nákup a zajít naproti do baru na skleničku , neopíjel se , ale rád si malé množství alkoholu vychutnal .

Když se ráno probudil, ležel polooblečený v posteli, mírně zmatený. Včera moc nepil , přesto si vůbec nevzpomínal na nic z předchozího večera . Neměl kocovinu , nebolela ho hlava ani mu nebylo zle " jak je kruci možné , že jsem zapomněl ? " Tuhle otázku se pokládá stále častěji , z rozjímání ho však vytrhlo tiché zakňučení a následná vpád do jeho postele . Podíval se vedle sebe a nemohl uvěřit vlastním očím , seděl vedle něho pes , spíše ještě pejsek , malé štěňátko vallhunda , pohladil ho po hlavě , evidentně se to tomu malému stvoření líbilo . Henrik si , ale nemohl vzpomenout kde se tam vzal ? Byl více než zmatený . " ahoj kamaráde , odkud jsi ? " Štěně se na něj koukalo a olízlo mu prst . " Tak už jsi asi můj " Znovu ho pohladil … " hmm budu ti říkat třeba Jakob , co ty na to ? " pejsek se přitulil k jeho ruce . " Dobře , musíme ti ale sehnat vše potřebné , abys tu mohl bydlet "

Henrik sáhl po telefonu, dvě nepřijaté zprávy. Obě od Isaka, potěšilo ho to. První byla dotaz ohledně toho, co dělá na vánoce a druhá na dobrou noc. Mrzelo ho , že neodepsal , musel to napravit a naťukal odpověď ve , které se mu omluvil , že neodepsal předešlý den a své plány na vánoce . Samozřejmě jej zajímaly i jeho vánoce . Odpoledne se rozhodl vyrazit opět ven , musel pro svého nového spolubydlícího sehnat jídlo , vodítko , misky …prostě vše co potřebuje . Nechtěl ho doma nechat samotného a tak jej vzal do rukou a zamířil do chladného zimního počasí , nesněžilo .. mrzlo . Vešel do zverimexu a vše koupil , cestou domů i když již měl vodítko pejska stále nesl , byl ještě maličký a on nechtěl aby mu zapadl někde ve sněhu . Tak to vypadá , že na vánoce o samotě nebude , musel se usmát .

 

 

 

Po příchodu se rozhodl, že ozdobí stromek. Nezakoupil příliš velký, tak akorát do obývacího pokoje . Ze skříně vyndal ozdoby a světýlka , bíle žárovky , které se jeho společníkovi velice zamlouvaly , Henrik musel vícekrát vysvětlovat , že žárovičky se neolizují , když se pejsek začal nudil zabořit čenich do krabice s ozdobami , jednu ukradl a běhal s ní po bytě , Henrik vesele za ním . Tyhle vánoce se jistě nudit nebude . Přišla mu další zpráva od Isaka , nadšeně sáhl po telefonu , byla v ní emailová adresa , to uvítal , budou si moci psát častěji a delší vzkazy . Přál si poznat ho blíže , vědět o něm vše , co má rád , co ho baví . Co naopak rád nemá .

Otevřel počítač, pejska si posadil na klín a napsal email.

Vyzvídal, co bude Isak dělat o prázdninách, zda bude doma, nebo někam vyrazí, co si přeje za dárky… Měl tak pocit, že si skutečně povídají a sbližují se. Zjistil , že toho mají spoustu společného i rozdílného . Když Isak napsal , že po vánocích pojede navštívit otce , trochu v něm zatrnulo … ale je to již spoustu let .

Měl trochu obavy i s Isakovi matky … rozum mu stále našeptával , že je to špatné , ale nemohl … on si Isaka tak zamiloval , nechtěl couvnout , nechtěl nechat minulost vylézt do popředí …. Chtěl být prostě sním .

Držet ho v náručí , hřálo ho , že Isak k němu též něco cítí .

Často si v hlavě promítal jejich vášnivý polibek , Isak měl tak měkké rty , poddajné . Nemohl na něj nemyslet , psali si dlouho do noci , než byli příliš unavení a museli se odebrat ke spánku . Henrik se dozvěděl spoustu nových informací , Isak miluje krevety , nesnáší luštěniny , má rád metal , líbí se mu vánoce … . Henrik usnul k ránu s Jakobem vedle sebe , nechtěl ho vyhánět z postele , sice mu koupil pelíšek , ale alespoň se necítil osamoceně . Mohl se vyspat dosyta když nevstával do práce , výhoda práce ve škole .. prázdniny .

Líbilo se mu v nové práci , změnil svůj život , odstěhoval se a byl spokojený . Ráno bylo pro oba veselé , Isak zdobil stromeček a těšil se z volna , Henrik si hrál s pejskem a vařil . Oba se těšili až si znovu napíší , tahle fáze zamilovanosti je nejkrásnější… ta prvotní, vše nové a krásné. Sladké a vzrušující.

I když Henrik cítil to malé bodnutí u srdce , které mu připomínalo kým byl v minulosti a veškeré důvody proč je to špatné , zaháněl je , zaháněl všechny takové myšlenky . Když po uvaření oběda , dnes hodlal jíst něco zdravého a chutného , tedy Fiskgryta , ryby jedl s chutí , příprava nebyla dlouhá a složitá , to mu vyhovovalo , otevřel svůj notebook , již mu v kolonce emailů svítil jeden nový . Radostí mu poskočilo srdce . " krásné ráno Henriku , jak jsi se vyspal ? " Henrik rychle odepsal a optal se též , čas rychle utíkal když si psali , nemohl se dočkat až se znovu setkají .